Systém pro tvorbu MPEG-7 popisu

Semestrální práce do předmětu DPG

Zadání

Úkolem bude rozšířit stávající systém pro tvorbu MPEG-7 popisu o následující body:

Práce v závislosti na kontextu

Kontext je množina informací o místě, čase, uživateli, použitém zařízení, vlastnostech prostředí, atd. Vygenerovaný MPEG-7 popis může být obohacen právě o kontextové informace. V praxi by se toto realizovalo zhruba následovně. Uvažujme MPEG-7 popis budovy, ve které se uživatel pohybuje s PDA zařízením v ruce. Přitom může provádět různé úpravy MPEG-7 popisu a ukládat tyto úpravy spolu se svým kontextem. Kontext může později sloužit jako jakési vodítko pro uživatele. Pokud si například vzpomene, že potřebuje zpětně zjistit akce, které provedl před měsícem, tak bude možné je dohledat s pomocí kontextových informací. Konkrétní požadavky na kontext je třeba ještě probrat s poradcem.

Stupně detailu

Mějme sémantický popis scény obsahující mimojiné relace určující hierarchii objektů. V MPEG-7 popisu je to "componentOf" relace. Díky této relaci jsme schopni zjišťovat složení objektů (např. že pokoj se skládá ze stěn a objektů uvnitř pokoje). Při vybírání objektů ve scéně lze brát v úvahu buď pouze elementární objekty (např. stěnu) nebo objekty, do kterých vybraný objekt patří (místnost). Mým úkolem bude vyřešit práci na různých úrovní detailu. (viz článek)

Stupně abstrakce

Pro vyřešení práce dle stupňů abstrakce je třeba zavést atributy objektů. Jedná se opět o výběr objektů ve scéně (jako u stupňů detailu), ale tentokrát v závislosti na hodnotách atributů. Tento princip poněkud připomíná databázový přístup (selekce). (podrobněji viz článek)

Implementace slovníku

Je třeba navrhnout datovou strukturu (slovník) pro popis relací a objektů, které se mohou vyskytnout při popisu scény. Pomocí slovníku bude umožňěno poskytnout uživateli možnost volby při tvorbě sémantického popisu, například v podobě seznamu objektů, které mohou vystupovat v té které relaci. Svým způsobem se toto dá přirovnat k situaci při psaní kódu v např. JBuilderu, který automaticky nabídne seznam metod pro danou třídu, ale umožní napsat i řetězec, který v seznamu není. Je jasné, že tímto způsobem lze zabránit mnohým chybám (jak syntaktickým, tak sémantickým), je zde ale předpoklad dostatečné propracovanosti popisu případů, které mohou nastat. Zároveň se nelze omezit pouze na tyto případy. Pro jejich popis bude použita ontologie a mým úkolem bude vymyslet rozhraní, pomocí kterého budu k ontologii přistupovat.